Welfare Fluid Komplexní služby v oblasti průmyslových maziv a kapalin

Umíme vyčistit všechny druhy obráběcích kapalin, vody z odmašťovacích lázní, řezné oleje, hydraulické oleje a mnoho dalších kapalin a olejů.

To je něco jako otázka: „Jak často mám měnit vodu ve váze s květinami?“ — když už kolem začíná všechno podezřele vonět, bublat a kolegové odmítají stát poblíž stroje, tak jste to asi nechali zajít moc daleko.

V praxi záleží na několika věcech:

• typ stroje – frézka se 100 litry emulze se chová jinak než obráběcí centrum s 2 000 litry,

• kvalita vody – tvrdá voda vám nádrž „zacementuje“, měkká zase napění jak kapučíno,

• disciplinovanost obsluhy – když každý dolévá „tak od oka“, vzniká spíš chemický koktejl než chladicí kapalina.

Ideální scénář?
Místo kompletní výměny po půl roce nebo roce se emulze pravidelně kontroluje (pH, koncentrace, čistota) a „oživuje“ biocidy nebo filtrací. To je jako kdybyste místo vyhazování celého květináče jednou za rok jen občas zalili a přihnojili — rostlina i emulze vám pak vydrží mnohem déle.

A úplně nejhorší varianta? Čekat na okamžik, kdy se z nádrže stane malý biologický experiment. Ano, můžete pak pořádat firemní soutěž o nejkurióznější zápach nebo nejbizarnější barevné tóny kapaliny… ale údržba strojů a nástrojů vás vyjde mnohem dráž než preventivní kontrola.

Ano – ale ne tak, že vezmete kýbl a „náhodou“ ho převrhnete u plotu. Průmyslové emulze a maziva obsahují oleje, přísady a někdy i bakterie, které přírodě opravdu neprospívají. Proto se o likvidaci starají specializované firmy, které kapalinu nejprve separují, zneutralizují a zrecyklují, co se dá.

Ve výsledku zbyde podstatně menší objem odpadu a část složek se dá znovu využít. Takže ano, ekologická cesta existuje – jen je potřeba přiznat, že zahradní kompost ani kanál nejsou ta správná řešení

V ideálním případě ne čichem ani barvou („voní to líp než minule, tak je to asi v pořádku“). Čistotu kapalin po vyčištění lze ověřit několika způsoby:

• Měření koncentrace refraktometrem – rychlá kontrola, jestli není emulze příliš slabá nebo naopak „příliš hustá“.
• Kontrola pH – když se hodnota utrhne ze svého rozumného rozmezí, začnou mít radost hlavně bakterie.
• Vizuální test – emulze by měla být homogenní, bez olejových skvrn na hladině a bez podezřelých „vloček“.
• Laboratorní rozbor – pro důkladnější kontrolu se dá udělat analýza obsahu kovových částic, bakteriální zátěže nebo zbytkových přísad.

Krátce řečeno: oči a nos vám napoví, ale spolehnout byste se měl na měřáky. Jinak hrozí, že místo čisté kapaliny budete mít v nádrži zárodek nového života, který by zajímal spíš biologa než obráběče